|
|
Českoslovenští Židé v Izraeli po druhé světové válce
Šafirová, Lucie ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent) ; Mlynář, Jakub (oponent)
Následující disertační práce se zaměřuje na židovskou menšinu v Československu, která se rozhodla v poválečném období emigrovat do Izraele. Propojením historicko-sociologického poznání kontextu doby a analýzy narativních rozhovorů s pamětníky zachycuje, jak probíhala emigrace z Československa, odkrývá motivační faktory vedoucí k opuštění země, umožňuje porozumět roli sionistického hnutí, spolků a organizací. Nastiňuje, jak vypadala adaptace v Izraeli a jaké oblasti byly pro pamětníky v nové zemi klíčové. Zachycuje vazbu emigrantů na zemi původu. Klíčová slova židovská menšina, poválečné období, sionistické hnutí, emigrace do Izraele, adaptace v Izraeli
|
|
| |
|
| |
|
|
Českožidovské hnutí a reakce české společnosti v letech 1918 - 1938
Iblová, Kristýna ; Arava-Novotná, Lena (vedoucí práce) ; Biernot, David (oponent)
Téma diplomové práce se zabývá jedním z proudů uvnitř židovské menšiny na území Čech na konci 19. století a v první polovině století 20. a to konkrétně proudem asimilačním, který byl zastoupen českožidovským hnutím. Práce předkládá čtenáři činnost hnutí od doby jeho vzniku, se zvlaštním přihlédnutím k období první československé republiky, zaobírá se utvářením jeho identity, které podléhalo společensko-politickému dění, a jeho postoji k české společnosti a československému státu. Také se zaměřuje na dílčí otázky, které souvisely s utvářením identity Čechožidů a na jejich vymezení se vůči sionismu a antisemitismu, jež proces asimilace do většinové společnosti narušovaly. Mimo to práce seznamuje čtenáře s životem a dílem jednoho z nejvýznamnějších představitelů českožidovského hnutí v období první republiky, kterým byl Jindřich Kohn, a jeho myšlenkovým odkazem, zejména s jeho pojetím asimilace a reflexí sionismu a antisemitismu. Pro zpracování tématu byla použita literatura uvedena v seznamu na konci práce. Značná část byla věnována práci s prameny, konkrétně se jedná o dobové monografie představitelů českožidovského hnutí a dobová periodika. Z velké části se práce opírá o historické práce doc. PhDr. Blanky Soukupové, CSc, které se identitou a postojem českožidovského hnutí v rámci české společnosti...
|
|
| |
|
|
Význam vzdělávání v životních osudech pamětníků šoa
Šafirová, Lucie ; Reichel, Jiří (vedoucí práce) ; Janiš, Kamil (oponent)
Následující diplomová práce se snaží zjistit, jaký význam mělo vzdělávání u pamětníků šoa. Nastiňuje podobu vzdělávání v Československu v letech 1918-1948 a zaměřuje se na vzdělávání židovské menšiny. Výzkumná část práce obsahuje analýzu narativních rozhovorů s pamětníky židovského původu, kteří prožili druhou světovou válku. Skrze studium odborné literatury a analýzu kvalitativních dat zachycuje, jakou roli hrálo vzdělávání v době předválečné, válečné a poválečné. Práce poukazuje na to, že vzdělávání mělo pro židovskou menšinu význam vždy a jeho role se měnila v závislosti na sledovaném období. Klíčová slova: židovská menšina, vzdělávání, Československo 1918-1948
|
|
|
Židé a česká společnost v letech 1945-1948
Šafirová, Lucie ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Následující diplomová práce nastiňuje situaci židovské menšiny v české společnosti v letech 1945-1948. Sleduje politické poměry a společenskou atmosféru v poválečném období a zaměřuje se na specifika židovské minority. Pomocí analýzy rozhovorů s pamětníky šoa popisuje, jak dané období vnímali sami Židé. Soustředí se především na mezilidské vztahy, které panovaly během návratu přeživších zpět do jejich domovů. Chronologicky popisuje situace od osvobození koncentračních táborů, cesty domů, po příjezd, kde se zaměřuje na shledání s bližními, pomoc příbuzných, vztahy s přáteli, chování sousedů a známých a reakce většinové společnosti. Líčí, jakým způsobem se Židé vyrovnávali s návratem do normálního života. Mezilidské vztahy v poválečné době závisely především na osobnostních charakteristikách jednotlivých lidí. Lze ale poukázat na to, že největší oporou pro navrátivší se byli jejich příbuzní a přátelé, kteří jim poskytovali podporu i v situacích, kdy se setkávali s negativními postoji části české společnosti. Klíčová slova: poválečná společnost, židovská menšina, mezilidské vztahy, pamětníci šoa
|
|
| |
host ::
RSS.